DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

31. 12. 2017

Silvestrovská noc nám nepřináší žádné potěšení. Rány střídají oslnivé ohňostroje a vyděšené psice se mi pod stolem motají do změti kabelů. Oddychneme si, až bude po všem.

Nic netrvá věčně - ani láska k jedné slečně - a jednou vše skončí. Život se vrátí do zajetých kolejí. Přeju sobě i vám všem mým přátelům, aby vás nic nevykolejilo a život se ubíral po schůdných cestách. Abyste na nich potkávali jen hodné a slušné lidi, vaše zdraví bylo trvalé a pevné. Štěstí ať vás provází všemi rozhodnutími a pohoda je trvalou součástí vašeho života. Na zdraví a šťastné vykročení do nového roku 2018.

 

28. 12. 2017

Rozloučila jsem se s Demi, která našla svůj domov v Maďarsku. Společnost jí bude dělat střední mexičanka a číči. Věřím, že zde našla milující náruč a novým majitelům přeju, aby jim holčička splnila všechna jejich očekávání.

 

26. 12. 2017

Dnes máme 2. svátek vánoční. Na Štědrý den oslavil vrh B své již 6. narozeniny. Emma se zakulacuje a tak první nadílka perumiminek by měla vykouknout na svět krátce po Novém roce. Malá Demi je rezervovaná a pokud vše dobře půjde, odjede do nového domova do dvou dnů. Zatím si užíváme sváteční pohodu a všem lidem dobré vůle přejeme totéž. Kikinka po poleptání očí našla už zpět svoji životní jiskru a rovnováhu. Vrátil se jí čich a chuť a tak se radostně kolem mě motá při každém zašustění sáčku nebo otevření lednice. Oči už nikdy nebudou zcela  v pořádku, ale jsem šťastná aspoň za zlepšení. Nebylo nic smutnějšího než dívat se na trosku, kterou se z veselého a kontaktního psíka díky lidské hlouposti stala. Další kontrola u očního specialisty  MVDr. Beránka nás čeká hned krátce po svátcích a doufám, že se operaci vyhneme.

 

11. 12. 2017

Dnešní akcí pro mě skončil taneček kolem psů . Do konce roku už neplánuju vůbec nic.  Mohu se plně začít věnovat přípravám. Vánoce, můžete přijít :-)

 

9. 12. 2017

V poslední době mám pocit , že žiju NONSTOP. Dokladem toho je i skutečnost, že se k administraci stránek dostávám po měsíci. Za tu dobu se uskutečnilo mnoho událostí. Vrátím se k nim tedy alespoň v kostce. Vezmu to retrospektivně, od té nejčerstvější.

Dnes jsme navštívíli německý Kassel. Na této výstavě jsem byla poprvé. Pozdně podzimní a zimní výstavy mají tu nevýhodu, že se na ně vyjíždí i vrací za tmy. Cestou tak místo krás plenéru bych byla maximálně schopná spočítat počet vozů kamionového cirkusu, který jsme předjížděli. Na tuto výstavu jsem vezla Dacotu, Reinu a Sombru. Všechny tři holky získaly čekatelství šampionátu, z toho první dvě i titul nejvyšší BOB. Reina dokončila další z titulů - Německý šampion a v současné době nemá žádné další šampionát rozdělané. Potěšila mě i Sombra, která se po splnění mateřských povinností vrací znovu do výstavního kolotoče.

V uplynulém týdnu odešly ve věku 9 týdnů do nových domovů Sombřiny holčičky Dulzura alis Dorrinka a Delantera Joy. Obě našly úžasné majitele, za což jsem moc ráda. Doma tak zbývá nejmenší, zajímavě zbarvená a zcelá holá Demanda alias Demi. Je na prodej a byla bych moc ráda, kdyby i ona našla svého páníčka, který by poskytl tomuto rozkošnému skřítkovi teplou a milující náruč. Ačkoli se narodila s nejvyšší porodní váhou, zůstala nakonec nejmenší. Pro svoji velikost (nebo spíš miniaturnost) není vhodná do rodiny s malými dětmi nebo do velké smečky. Výstavy nejsou podmínkou, nicméně pokud by měl budoucí majitel tyto ambice, bez problémů mu je splní.

Minulý víkend jsme se nacházeli v rakouském Welsu. Výstavy se zúčastnila pouze Dacota, všechny xolice už mají rakouský šampionát vyježděný. Po oba dva dny byla úspěšná a tak už má na svém kontě i jedno čekatelství navíc. Počká si tak půl roku, než se vydá pro další. I zde platí podmínka rok a den pro zisk posledního titulu.

 

4. a 5. 11. 2017

Pražské výstaviště Letňany hostilo jako tradičně v tuto dobu dvoudenní mezinárodní výstavu. Moc mě potěšil Nero, který po oba dva dny v Puppy třídě získal ocenění VN 1 a skvělé posudky.

Xolinky rostou jako z mlíčka. Už to nejsou tiché holčinky, začínají si hrát, vrčet a štěkat. Loužičky už převážně končí na podložce. Na "zaťůťání" přiběhnou a vesele vrtí ocásky. Delantera a Dulzura mají své páníčky jisté, u Demandy se rozhodne během týdne.

 

Kikinka se i přes maximální péči zlepšuje jen velmi zvolna a velmi mě i za ni bolí, když naráží do předmětů.

 

 

26. - 29. 10. 2017

Bulharský Plovdiv hostil 4denní sérii CACIB výstav. Od nás se zúčastnila Dacota. Díky perfektnímu handlingu a péči se 3x ocitla na bedně - byla 3x BIG III a získala tituly Šampion Bulharska, Grandšampion Bulharska a Central east European Union winner.

 

28. 10. 2017

Xolí holčičky už dostaly ohrádku a pilně trénují chůzi. Hrají si, okusují se a já mám o další program navíc. Při odčervování jsem nahmatala prořezané špičky stoliček. Připravuji je na první krmení - budou mít hovězí kaši. Jsou od narození mimořádně hodné, klidné, nejsou hysterické. Moc se těším, až se komunikace mezi námi ještě víc rozvine a budeme si společně hrát.

V posledních týdnech řeším problém s očima naší Kikinky. Někdo jí cosi nastříkal do očí. Má velmi silný zánět, poškozenou rohovku a erozi na oční kouli. Nejvíc mě mrzí, že má i velké bolesti. Je to naše nejhodnější a nejkontaktnější fena, která chodila k plotu. Věřím, že ti dva kluci, na které mám podezření, chtěli jen něco vyzkoušet, že to nebyl zlý úmysl jí ublížit. Je v péči očního specialisty a já doufám, že za měsíc, za dva se jí zrak aspoň částečně vrátí.

 

19. 10. 2017

Čas neuvěřitelně rychle plyne. Malým xolinkám jsou dnes dva týdny. Všechny otevřely oči a ztrojnásobily svoji hmotnost.

 

5. 10. 2017

Po krátkém rychlém porodu dnes nad ránem přivedla na svět svoji nahatou holčičí trojici Sombra Langarica. Prvorozená fenka dostala jméno Delantera. V překladu to znamená Přední. Cpala se totiž rychle na svět a snažila se i předbíhat. Další fenka nás překvapila svou barvou. Dostala jméno Demanda, což v překladu znamená Otázka. Nabízí se totiž otázka, po kterém z prarodičů svoji strakatost zdědila. Poslední fenka  Dulzura je stejně maličká a sladká jako její matka. Ať již při vyslovení jejího jména pocítíme Sladkost, což její jméno v překladu znamená.

Letos jediným a také posledním porodem se tak završilo mé toužebné "holčičí" přání. Rok 2017 zakončený na sedmičku a pro nás plný očekávání přinesl i princeznu v podobě vnučky Stellinky. Ať se všem holkám dobře daří a štěstí je neopouští

Na sklonku roku plánujeme krytí malých peruánek, vrh by se měl narodit ještě v předjaří. Štěňata mexického naháče po feně Reině pak na jaře.

 

1. 10. 2017

Německý Rostock jsem navštívila již třetí sezónu po sobě. Nepřekvapilo mě počasí. Zatímco doma svítilo sluníčko, provázela nás celou cestu olověná obloha, z které vypadávaly snad všechny vzorky deště. Skoro jsem zalitovala, že jsme nenabrali opačný směr - rakouský Tulln. Zde bylo nejen vysmáté a slunečné počasí, ale i bezva parta. Nac zde po oba dva dny úžasně reprezentoval a krom titulu Rakouský šampion si vyběhal i kvalifikaci na Crufts. Moc klukánkovi a jeho velúspěšné majitelce gratuluji. V Rostocku jsme měli hodně přísného pana rozhodčího. O to víc mě těší, že Dacota zde vybojovala titul nejvyšší a začala tak cestu za Německým šampionem.

 

26. - 27. 8. 2017

Na Evropské výstavě psů na Ukrajině naše chovka byla zastoupena psem Acalanem (Nacem). Byli moc šikovní. Nac se stal Šampionem Ukrajiny a navíc si vyběhal i titul vice European Winner !!! Bravo !!!!

 

19. a 20. 8. 2017

Výstavní víkend v Bratislavě na závodišti od přihlášení probíhal poněkud zmatečně. Nejřív se mi zkomplikovala spolujízda. Kamarádka, s níž jsem měla obě cesty do místa konání absolvovat, přišla tragicky o svoji šampionku. Narychlo jsem tedy sháněla spolujízdu, ubytování i hlídání všech, kdož zůstali doma. V neděli jsem si zašantročila mobil a v domnění, že jsem o něj definitovně přišla, jsem měla náladu na bodu mrazu. Déšť, který nás provázel celou sobotu, noc, i dopoledne následujícího dne, jen umocnil můj splín. Dalším zasysleným předmětem byla bankovka vysoké nominální hodnoty, kterou jsem náhodou posléze na pokoji našla. A do třetice jsem v deskách s posudkem neměla kartičku CAC. Přišla jsem na to samozřejmě až  v okamžiku, kdy jsem si šla nechat zapsat výsledky do PP. Radost a slunce v duše mi pak konečně přinesl nález mobilu a výsledky mých holek v obou dnech. V sobotu Reina i Sombra dokončily Slovenského šampiona, Dacota jej začala. V neděli pak Dacota získala další čekatelství a Reina první na Grandšampiona. Když už v klidu doma po výstavě bilancuju, zjišťuju, že vystavovat po dva dny 3 holky naráz je opravdu na hraně a jsem moc ráda, že jsme to všechny úspěšně a ve zdraví přežily.

 V sobotu 19. 8. 2017 v Mikulově na Klubové výstavě KCHMPP Nac (Acalan)  získal ve třídě šampionů ocenění  V1, CAC, BOB a zároveň i majitelka převzala pro psa titul Klubový šampion. Moc gratuluji a mám radost z jejich úspěchů.

 

13. 8. 2017

Mezinárodku v Mladé Boleslavi jsme letos vypustili. Plně nás tam ale zastoupila Estrella, odchov po Emmě. Vyhrála v konkurenci třídu mladých i dospělých a s tituly BOJ a BOB se zúčastnila i odpoledních soutěží. Moc gratulujeme a radujeme se z vítězství krásné holčičky.

 

5. 8. 2017
Dnešní výstava v moravské metropoli Brně - Líšni nám pomohla uskutečnit další cíl. Na Klubové výstavě KCHN získala Dacota titul Klubový vítěz a splnila tak podmínky pro udělení titulu Klubový šampion.

 

 

15. - 16. 7. 2017

Výstavní víkend jsme zahájili v rakouském Oberwartu. Pohodová výstava, hezké prostředí, příjemná společnost a úspěch našich holek Dacoty a Sombry jen podtrhly pocit příjemně strávené dovolené. V neděli jsme vyrazili do Mladé Boleslavi. Tentokrát jsme si s sebou přibalili i Reinu. Naše výprava byla početná co do množství psů i lidí. Všichni ve výstavním kruhu uspěli a tak jsme společně strávený čas vyplnili až do odpoledních soutěží nakupování a příjemným posezením. Sombra i Reina se s českými výstavami pomalu loučí. Dosáhly už na všechny tituly, které je možno získat - Český junior šampion, Český šampion, Český grandšampion, Šampion ČMKU. Dojezdí ještě některé zahraniční výstavy a půjdou do výstavního důchodu. Nahradí je nové peruánské posily Dacota a Nero. Držme jim palce.
Na výstavě v Mladé Boleslavi se předvedl i nás xolo odchov Acalan od Remetky alias Nac. Titul V1, CAC, Národní vítěz, BOS tak stvrdil jeho dlouhodobé kvality. Děkuji jeho majitelům za spolujízdu, společnost i vzornou péči o klukánka.

 

26. 6. 2017

Dnes jsme navštívili Intercanis Brno. I přes velké vedro bylo v klimatizované hale snesitelně a v dobré společnosti čas příjemně plynul. Do Brna jsem vezla Sombru a Dacotu. Obě holky vyhrály dopolední soutěže. V kruhu u malých peruánů se nás sešlo 5 potomků jednoho otce - Mila del Ngorongoro. Navečer po odpoledním programu překvapivě cesta po D1 plynula jako po másle. Další výstavu plánujeme až za 3 týdny, takže si budu užívat dovolenou a přítomnost svých blízkých.

 

17. 6. 2017

Do Bolky  (Mladé Boleslavi) na výstavy jezdím ráda. Je tady dost místa k procházkám a relaxaci. Nejinak tomu bylo i tuto sobotu. Klubová výstava KCHMPP láká zájemce bohatou odměnou v podobě pohárů a plaket pro oceňované jedince. Kromě pohárů za BOS si Reina dovezla i klubové tituly Vítěz klubové výstavy, Klubový šampion mladých a Klubový šampion. Pro Sombru jsme rovněž dovezli pohár pro Klubového šampiona. Když ještě doladíme maličkosti, bude se opět čím chlubit. Na výstavě se rovněž představila Colima od Remetky alias Salma. Tato velmi pohledná fenka zabojovala a odvezla si titul V1, CAC, VSV a BOS. Bonitací prošla bez ztráty kytičky ( všechny zuby v základním zubním vzorci), navíc byla zařazena s kohoutkovou výškou 33 cm do rázu malý. Moc gratulujeme a děkujeme majitelce za bezchybnou prezentaci.

 

8. - 11. 6. 2017

Během posledních 4 dnů se u nás udála spousta věcí, které velmi výrazně ovlivnily můj život. Tou první a nejdůležitější je narození Stelly. Toto hvězdné jméno patří mé vnučce, dceři mladšího syna a jeho manželky. Na svět si trošku přichvátla. Po 5 mužských následnících rodu tak bude právem jako jediné děvčátko hýčkána.                                                          V sobotu přicestoval z chovatelské stanice ve Francii peruánský kluk Neroh. Doufáme, že se stane posilou nejen našeho chovu.                                                                                                                                                                        V neděli na bonitaci v pražské Svornosti Dacota splnila podmínky a zařadila se mezi chovné jedince.                                                                                                                                                                                                                                                                      

2. a 4. 6. 2017

Po dvou týdnech volna jsme vyrazili na výstavu do Nitry. Cesta byla překvapivě celkem plynulá a ani D1 výrazně nepřekvapila. V pátek nás posuzoval pan rozhodčí Miroslav Václavík. Měl velmi přísný metr - bohužel ne pro všechny stejný. S posudkem Velmi dobrý od něj odcházeli psi, kteří se na výstavách běžně dobře umístují. Změřil i naši Dacotu  - na 36 cm. Byla jediná z tuzemských nahatic, které udělil titul. V neděli jsme se do Nitry vrátili na norskou rozhodčí Eli-Marie Klepp. Byla velmi milá, i když důkladná. Našemu plemeni opravdu rozuměla a na jeho zvláštnosti upozorňovala hospitující p. Lindu Volárikovou. Velikou radost mi udělalo setkání s naším odchovem Farrou, krterá potvrdila tušené kvality.

Výsledky:
pátek 2. 6. 2017 - President Cup 2017

Sombra Langarica - V1
Esperanza Reina de Xoconochco - VD
Farra od Remetky - VD
Atl Tletl Foxly Bohemia - VD
Dacota od Remetky - V1, CAC, CACIB, BOB

sobota 3.  6. 2017 - Grand prix Slovakia winner show 2017
Farra od Remetky - V1, CAJC, BOJ, BOB
rozhodčí : Lenka Frnčová

neděle 4. 6. 2017 - Derby Winner + Cruft's qualification 2018
Sombra Langarica - V1, CAC, Res. CACIB
Esperanza Reina de Xoconcochco - V1, CAC, CACIB, BOS
Farra od Remetky - V1, CAJC, BOJ
Dacota od Remetky - V1, CAC, CACIB, BOB
 

20. - 21. 5. 2017

Chorvatsko si každý představí s malebnými plážemi i romantickými zákoutími starobylých měst. Nás cesta zavedla nedaleko  Záhřebu. První výstava se konala v Samoboru v areálu bývalých vojenských kasáren. Na místo jsme dorazili už kolem sedmé hodiny ranní. Počítali jsme s časovou rezervou kvůli avizovanému zdržení na hranicích. To se nakonec nekonalo. Postavili jsme si stan do stínu stromů, začínalo být totiž hodně teplo. Než na nás při posuzování přišla řada, obešla jsem si s holkama celý areál. Miluju tyto téměř intimní chvíle, kdy jsme spolu samy uprostřed nám neznámých míst. Posuzování rychle postupovalo a tak jsme za chvíli šli na řadu. Vystavovala se jen Dacota, Sombra ji přijela podpořit. Do odpoledních soutěží jsme nenastoupili, i když jsme mimořádně nespěchali s odjezdem. V jejich průběhu se totiž strhl pořádný liják. Večer jsme se pak ubytovali v místním penzionu Franka. Mohu ho jen vřele doporučit. Čistý, dobře vybavený, prostorný, s terasou a zahrádkou. Při večerní procházce jsme měli možnost opět porovnávat rozdíly v zeleni.  Plně nakvetlé růže nás vítaly už cestou. Apartmán příjemně provoněly nakvetlé pivoňky ve váze. V zahrádce se červenaly na záhonku jahody a na stromku se skvěly růžové plody višní. Verbeny prozářily vyzdobené květinové závěsy. Příroda tu byla o nejmíň 3 týdny napřed. Druhá výstava se konala ve zhruba 40 km vzdáleném loveckém areálu Veliká Gorica. Sem jsme přejeli po vydatné snídani.  Prudký vítr nám od rána lomcoval stanem, všechny úchyty jsme jistili dvěma kolíky. Po spršce předchozího dne byla příroda jako vymydlená, zázemí lovecké chaty poskytovalo dostatek pohodlí. Jako obvykle jsem s holkama vyrazila prozkoumávat terén. Po chvíli jsem si všimla, že Dacota vykopává zadní nohou a jde po třech. Vyděsila jsem se - kulhající pes ve výstavním kruhu moc parády nenadělá. Naštěstí se jednalo jen o zakousnutého velkého lesního mravence, který Dacotu trestal za vniknutí do svého obydlí. Zamáčkla jsem ho. Dacota naštěstí začala zase nohu používat, a tak jsme i druhý výstavní den uspěli. Při představě vynaloženého úsilí, zdolaných 700 km, že úspěch mohl zhatit jeden malý mravenec, na  mě šly mdloby. Výstava byla úspěšná, cesta domů nám tedy příjemně ubíhala v dobré náladě. Počasí nám přálo, doufaly jsme v návrat domů za denního světla. Problém nastal asi 60 km před Prahou. Kolony, jízda v pomalejším pruhu nás rozhoupala jak rozboužené moře. Navigace nejdřív začala koktat, až se úplně odmlčela a vypnula. Až do Prahy jsme díky uzavírkám a kolonám jeli dýl než hodinu. Toto malé faux pas nám nemohlo zkazit radost z úspěšného víkendu, i když si řidička hrábla až na dno. Další dvoudenku nemáme zatím naplánovanou, ale určitě si nějakou zase najdeme.

 

 

13. 5. 2017

Cestu do polské Lodže jsem měla zmapovanou hlavně po stránce počasí. Mělo být oblačno, s občasnými přeháňkami, nejvyšší teploty do 19 stupňů. Předpověď naštěstí nevyšla a my se kochaly prosluněnou krajinou. Výstava se konala venku v rozlehlém sportovním areálu. Sluníčko brzy osušilo rosu a než na nás přišla řada, užívaly jsme si pobyt v přírodě. Telota brzy vystoupala na příjemných 23 stupňů. Reinu i Dacotu ohodnotila paní rozhodčí jako all exklusiv, což mě potěšilo. Zpáteční cesta byla taky v pohodě- nebýt malého "zakufrování " díky tomu, že kvůli nehodě byl odkloněn sjezd z dálnice asi 2 km před domovem. Jsme ale holky zcestovalé a tak po malém zaváhání jsme cestu našly. Příští víkend nás bude hostit Chorvatsko.

 

1. 5. 2017

Letošní jaro po velmi teplých dnech hned na začátku má velmi pomalý rozjezd. Nebylo tomu jinak ani v pondělí, na svátek 1. máje. Vydali jsme se do maďarského hlavního města Budapešti. Noční teplota těsně nad nulou, denní vystoupala na našem území ke 12 stupňům. Ve výstavní hale ani po 3 dnech Grand Prix jsme se moc neohřáli. Sluníčko během dne občas vykouklo zpoza mraků a příjemně nás naladilo. Odpoledne už bylo kolem 21 stupńů. Na zpáteční cestě jsem sledovala rozdíly, kam až došla příroda u sousedů. Zavoněla nám medová vůně zlatých lánů plně rozkvetlé řepky, postříbřené listy olší a vrb v jarním vánku nám mávaly na cestu. Příkopy u silnice byly ozdobené jasně modrými květy. Naše obě holky Sombra i Dacota získaly v dopoledních soutěžích nejvyšší tituly, což mě potěšilo skoro stejně jako hladký průjezd po D1. Příští prodloužený víkend slibuju zahrádce, že už se jí budu konečně věnovat a když se tomu jaru zatím moc nechce, trošku ho kytičkami přivolám.

 

22. - 23. 4. 2017

Po letech jsem navštívila výstavu v Českých Budějovicích.Pamatovala jsem si ji zalitou sluncem, se spoustou stánků. Skutečnost byla naprosto rozdílná. Zima, deštivo, stánků opatrně. Největší zima pak byla v pavilonu se závěrečnými soutěžemi. Nepomohlo ani to, že se zde sešlo hodně vystavovatelů a po oba dva dny byly na stejném místě. Co nemohlo napravit počasí, dohnaly moje holky svými výsledky. V sobotu se výborně umístila Dacota - na Speciálně výstavě KCHN byla 3. nejhezčí jedinec. V neděli pak na mezinárodce obě holky v dopoledních soutěžích vyhrály, co mohly. To poněkud Budějkám napravilo reputaci a když budu mít příležitost, ráda je zase navštívím.

 

16. 4. 2017

Dnešní výstavu jsme si náležitě užili. Konala se totiž v Praze Leňanech, od nás co by kamenem dohodil. Tedy spíš za humny, busem MHD 8 km a 27 minut čistého času. Díky tomu, že na řadu jsme šli až v poledne, stihla jsem ještě před odjezdem některé lehoučké práce domácí. Na Výstavišti jsme se setkali s našimi odchovy. Přímo v kruhu zabojovaly o BOB peru holky Dacota a její sestra Estrella. Podpořit je přišel bráška Enrico, který taký sklidil zasloužený obdiv. Stálicí na výstavním nebi je xolo kluk Acalan od Remetky alias Nac, který se dnes musel spokojit "jen " s CACIBem a CACem ČMKU. Sombra měla velkou konkurenci a podlehla až v závěru Reinině bráškovi Ferdovi. Jak tedy naše holky dopadly?                                                                                                                                                           

Dacota od Remetky - V1, CAC, CACIB, CAC ČMKU, BOB, Vítěz Prahy                                                                        Sombra Langarica - V1, CAC, CACIB, CAC ČMKU,BOS                                                                                       Estrella od Remetky - V1, CAJC, BOJ                                                                                                                Všechny naše děti jsme rádi viděli, jejich majitelům moc gratulujeme a těšíme se, že nám roste kvalitní konkurence.                                                                                         

8. 4. 2017

Do rakouského Salzburgu se na výstavy vracím tak často, že si dokonce i dopředu dokážu vybavit výstaviště. A to už je co říct. Vyjížděly jsme v noci za rytmického bubnování deště. Cesta v sestavě, v níž jsme vyjíždívaly už před lety, byla příjemným oživením. Příroda se probudila a tak jsme mohly cestou sledovat, co všechno dokáže. Natřela nazeleno louky a stráně, pozlatila keře při cestě, rozsvítila petrklíči strouhy při silnici. Oděla jako nevěsty peckovice a zapnula je na  bílé knoflíky sasanek. Prostě pohádka.....Slunečné a po předchozích dnech relativně teplé počasí s 16 stupni nás provázelo celý den. Sombra splnila podmínky pro udělení titulu Mezinárodní šampion krásy, Reina dokončila šampionát Rakouska a Dacota ho právě dnes začala. Slunečné počasí pokračovalo i v neděli a tak jsem si ho se svými blízkými parádně užila i doma

 

26. 3. 2017

Máme za sebou letos první venkovní výstavu. Když jsme se do Maďarska chystali, načetla jsem si na netu počasí. Bylo tak, jak slibovali. Ranní teploty kolem 3 stupňů, odpolední nepřekročily 11 stupňů. Vybavila jsem se zimními botami, holkám jsem opět vytáhla zateplené zimní oblečky. Cesta do Salgótarjánu byla o hodinu delší díky změně času ze zimního na letní. V kempu vyhrávala před zahájením výstavy řízná hudba, tak jsem aspoň ve stanu v jejím rytmu poskakovala. I když vyšlo slunko, mrazivý vítr zalézal pod zimní bundu, palce u nohou mě zábly. A nejen ty. Záviděla jsem kamarádce prozíravě vybavené teplou čelenkou. Byla jsem mile překvapená dobrou organizací výstavy, dodržováním časového rozpisu i přívětivým personálem. Reina získala poslední čekatelství na zisk titulu Šampion Maďarska, a tak za pár měsíců doma přivítáme potvrzující diplom. Sombra k již jednomu získanému čekatelství přidala další, Dacota začala cestu za dalším šampionátem. Všechny jsme ve zdraví přežily, výstavu si náležitě užily - a o tom to je.

 

11. 3. 2017

Jako každý chovatel mám i osobní a rodinný život. Dnes jsme se všichni sešli a oslavili nadcházející čtyřicátiny staršího syna. Při té příležitosti jsem se dozvěděla, že jsem se stala prababičkou. Vítej, Mattiassi, v naší rodině. Magický rok 2017 (zakončený na 7) je štědrý na přírůstky v rodině. Doufejme, že vše klapne a o prázdninách přivítáme dalšího človíčka.

 

5. 3. 2017

Drzonkow je jistota, že se výstava koná pod střechou. Výstavní areál je poměně rozsáhlý, krom několika výstavních hal můžeme nahlédnout i do stájí a jízdárny. Svěží jarní vítr kořeněný pachem koní hladí po tváři, sluníčko zve k odpočinku v závětří. Na výstavu jsme vyrazili hodně brzy. Info o změně rozhodčího i době posuzování se totiž změnilo ze dne na den. Nestačili jsme se tak přeprogramovat. Poprvé v dospělých se na výstavě v poské Zelené Hoře představila 15 měsíční Dacota. Získala titul BOB a svůj první CACIB. Úspěšná byla i Sombra - splnila podmínky pro zisk titulu Šampion Polska. Za dva měsíce se tak můžeme těšit na jeho oficiální potvrzení diplomem.

 

18. - 19. 2. 2017

Do slovinského Celje se vracím na výstavy už od roku 2012 ráda a opakovaně. Byla jsem tu s Farryou, s Kikinkou, Slovinského šampiona tu získaly také Caramela i Emma. Letos byla řada na Reině. Z Prahy jsme vyjížděly za hluboké a ponuré noci. Skoro celou cestu pršelo a byla mlha, že by se dala krájet. Do Celje jsme dorazily kolem 9. hodiny ranní. To už se začínalo vyjasňovat  a kolem poledne nás mile překvapilo sluníčko. Protože jsem šla s holkama  (Reinou a Sombrou) na řadu hned ráno, vycházela jsem před halu a žíznivě nasávala sluneční paprsky. Z domova jsem totiž vyjela už lehce nakřapaná. Ubytované jsme byly na známém místě ve Slovenské Bistrici. Leží asi 30 km jízdy zpět po dálnici, po které jsme přijely. Po noci plné vášně, kdy jsem se dusila rýmou a holky mi dělaly tepelné zábaly, jsem vstala kupodivu celkem odpočatá. Určitě k dobré pohodě přispěla i vydatná snídaně v penzionu a cesta na výstaviště. Od rána nás provázela vymetená obloha  a azurové nebe. V neděli šlo posuzování rozhodčím rychle od ruky. Měla jsem čas projít si stánky i blízké okolí. V sousední výstavní hale se konal veletrh kávy. Přilákal tak do naší haly i návštěvníky, kteří prvoplánově na výstavu psů nepřišli. Místa v hale bylo dost. Trochu mi uniklo přesné znění podmínek pro zisk titula Šampion Slovinska, které vešly v platnost před rokem, přesně od 1. 1. 2016. Dočetla jsem se, že na zisk titulu je zapotřebí získat CAC z 5 výstav od 5 různých rozhodčích. Dvě čekatelství přitom musí být z výstav mezinárodních  a jedno ze speciálky. Jejich získání není limitováno rokem a dnem, ale podmínkou, že poslední čekatelství musí být získáno až po dovršení 2 let věku. Reina tuto podmínku splnila a tak si z Celje rovnou přivezla i titul Šampion Slovinska. Sombra má splněno vše kromě speciální výstavy. Vzhledem k tomu, že se konají 2 do roka, máme letos jedinou šanci v říjnu. Čekaly jsme, že směrem na jih od naší republiky bude příroda už blíž jaru. Teplo sice bylo, ale příroda se ještě neprobudila. Stopy nedávné vlády zimy jsme nacházely na každém kroku. Se sluníčkem v zádech a se skvělým pocitem z výstavních úspěchů jsme po obědě vyrazily na cestu domů. Prosluněný obzor nás magicky přitahoval a cesta rychle ubíhala. Na naše území jsme přijely ještě za světla. Nad vodními nádržemi v okolí Brna se vznášela hejna ptáků. Když jsme jejich uspořádaný šik viděly poprvé a z velké dálky, vypadal jako hejno komárů. Ve skutečnosti se jednalo o spustu ptáků, kteří letěli v mnoha klínovitých uskupeních. Nejsa ornitolog, neidentifikovala jsem, o jaký druh se jedná. Domnívám se, že jsem viděla poprvé v životě houfně přilétat tažné ptáky. Tyto posly jara nám přineslo slunečné počasí a krásných 10 stupňů tepla. Za dva týdny nás čeká cesta na sever. Doufám jen, že počasí nás negativně nepřekvapí tak,  jak se nám to už v Polsku párkrát stalo.

 

4. - 5. 2. 2017

Další výstavní víkend jsme prožili v Brně. V sobotu se vystavovala pouze Reina. Už dlouho jsem nejela jen s jednou fenou. Cestu v autobusu Studentagency s kávičkou, denní tiskem  a volným vedlejším sedadlem jsme si proto náramně užily. Neděle nám nadělila těžký oříšek v podobě plánu časového harmonogramu posuzování. Obě holky se totiž měly vystavovat ve stejnou dobu, ale jedna v kruhu 38 a druhá v kruhu 51. Už podle čísel je zřejmé, že kruhy nebyly ani vedle sebe, ale přes celou halu. Pomocnou ruku mi podala poradkyně chovu paní Jarka Jurová, která se Dacoty ujala. Perfektně ji předvedla a úžasný posudek byl toho dokladem. Je vidět, že se mám ještě pořád co učit.                                                                    Na výstavě jsme se setkali s naším xolo odchovem Nacem a jeho dcerou Angie. Kromě bezva party, kterou spolu jako rodina máme, se společně těšíme i z výsledků, které tentokrát stály za to. Angie dokonce včera v souboji pohlaví vyhrála nad tátou vítěze plemene a taťka se musel spokojit "jen" s titulem BOS. Však my víme, jak je na tom se sexem, když dává tak krásné a úspěšné děti. Dneska si Nac už titul ujít nenechal. Oběma majitelům i odchovancům moc gratulujeme .

Reina s 22 CACIBy splnila i podmínku rok a den a od této chvíle je čekatelkou titulu Mezinárodní šampion krásy.

 

20. - 22. 1. 2017

V zimě jsou výstavy pro nahuše trošku problematické. Když jsem hlásila 3x CACIB Sofia, Bulharsko, netušila jsem, že zrovna tento víkend klesnou teploty hodně hluboko pod bod mrazu. Díky skvělé péči handlerky Markétky Hanzaliusové holky Sombra i Reina vše perfektně zvládly  a navíc si obě vybojovaly tituly Šampion Bulharska a Balkánský šampion. Druhý z titulů jim byl udělen na základě zisku titulů Šampion Chorvatska, Rumunska, Kosovo, Montenegro a Bulharska. Splnily i podmínky pro udělení titulu Grandšampion Bulharska.

 

8. 1. 2017

Dneškem jsme vstoupili do další výstavní sezóny. Zahájila ji XII. Hanácká národní výstava v Brně, lidově OLOBRNO. Pro nezasvěcené - tato výstava se tradičně konávala v Olomouci, ale kvůli nevyhovujícím výstavním prostorám byla přechodně přeložena do Brna. Dočasně - již pár let - tedy jezdíme na první výstavu roku právě sem.

Letos byly přihlášeny 3 holky. Krátce, jasně, výstižně :
Sombra dokončila titul Český šampion,
Dacota dokončila titul Český šampion mladých a
Reina si vyběhala poslední vítězství pro zisk hned dvou titulů - Šampion ČMKU a Český šampion.
Holky mi udělaly radost a já doufám, že svůj úspěch ještě i jinde zopakují.

 

31. 12. 2016 - 1.1.2017

Dneškem končí starý rok a začíná nový. Každý bilancuje, co mu přinesl a doufá, že ten příští bude ještě lepší. Já jsem skromná - budu ráda, když i ten příští bude aspoň takový, jako ten odcházející.
Nevzal mi nikoho z blízkých, dařilo se nám na poli výstavním i v chovu, nikdo vážně neonemocněl.

Tož zachovej nás, Hospodine.....a vzhůru do roku 2017!!!